Převodní tabulky:

        Začínající fotografové se často ptají, jaký je vlastně vztah mezi clonou, časem a citlivostí filmu, nebo čipu. Tento vztah podléhá obecně platným zákonitostem a je proto dobře zapamatovatelný: pokud chcete něco (světlo) "procpat" menší dírou (clonou), potřebujete k tomu delší čas. Čím je větší citlivost, tím je potřebný čas kratší. Z toho vyplývá, že pokud zvětšíme díru (nižší clonové číslo) např. z 8 na 4, bude potřebný čas pro expozici kratší (při stejné citlivosti, např. 200 ISO). Ale hloubka ostrosti bude menší!

        Následující tabulky ukazují závislost mezi časem (čas je ve zlomcích vteřiny) a clonou při různé citlivosti filmu a stejném světle. Je vidět, že jde pouze o vzájemné posouvání stupnice času, proti stupnici clony po definovaných krocích:

citl.

100 ISO/ASA // 210 DIN

 

čas 1/

1000

750

500

350

250

180

125

90

60

45

30

20

15

clona

2,8

3,5

4

4,8

5,6

6,7

8

9,5

11

13

16

19

22

Pokud vám např. fotoaparát ukáže, že máte fotografovat šedesátinou na jedenáct, můžete také, pokud máte clonu 4 fotografovat pětisetinou na čtyři. Přijdete sice o cennou hloubku ostrosti2, ale pokud správně zaostříte, budete mít ostrou fotografii např. z motokrosu. Pokud by ukázal 60 na 16, pak by bylo možno též 500 na 5,6.

citl.

200 ISO/ASA // 240 DIN

 

čas 1/

1000

750

500

350

250

180

125

90

60

45

30

20

15

clona

4

4,8

5,6

6,7

8

9,5

11

13

16

19

22

 

 

Všimněte si, jak se s rostoucí citlivostí posouvá tabulka clony oproti času!
Vždy o tučná čísla, protože staré přístroje měly stupnici jen z těchto čísel a celý systém převodů je na ně dodnes nastaven.

Mezi dvěma tučnými čísly v tabulkách je vždy rozdíl 1EV.
Příklad z následující tabulky pro 400 ISO: Při zachování času 125 a nastavení clony 11, jste nastavili korekci +1EV. Při cloně 13 jen +0,5EV. Stejně tak je +1EV při cloně 11 a času 125.

Pokud vám fotoaparát neumožňuje korekci o 1/3 EV, pak to lze vyřešit kombinací s ruční změnou citlivosti filmu.

citl.

400 ISO/ASA // 270 DIN

 

čas 1/

1000

750

500

350

250

180

125

90

60

45

30

20

15

clona

5,6

6,7

8

9,5

11

13

16

19

22

 

 

 

 

Fotografové dodnes říkají, že fotí setinou, přestože některé foťáky mají stodvacetipětinu. Dříve to opravdu byla, nebo se alespoň všude uváděla, setina. Dnes už zase můžete většinou fotit i setinou vteřiny.

citl.

800 ISO/ASA // 300 DIN

 

čas 1/

1000

750

500

350

250

180

125

90

60

45

30

20

15

clona

8

9,5

11

13

16

19

22

 

 

 

 

 

 

Dále musíte vědět že:

        Čím vyšší citlivost filmu (čipu) (větší číslo za ISO), tím větší zrno1 filmu (šum čipu), které při větších zvětšeních (fotka nad 13x18cm) může působit až rušivě (nad 400 až 800 ISO, podle výrobce), ale větší citlivost vám umožní udělat ostrou fotografii v případech, kdy je málo světla a čas, potřebný pro správný osvit by byl tak dlouhý, že fotografie by, díky vzájemnému pohybu vašich rukou a fotografovaného cíle, byla neostrá. Viz níže. Fotografie vypadá lépe trochu zrnitá (rušivost zrna mnohdy působí jen na "znalce", hlavně při velkých zvětšeninách. Vyzkoušejte si.), než neostrá. Nastavení větší citlivosti více ušetří baterie v blesku či fotoaparátu a dodá blesku větší dosah (větší směrné číslo).

        Čas. Pokud nehodláte uplatnit efekt pohybové neostrosti, tak platí čím kratší, tím lépe. Čas bohužel úzce souvisí s clonou, která zase souvisí s hloubkou ostrosti. Protože velikost "díry" ve vašem objektivu - clony - má své meze a protože potřebujete nějakou hloubku ostrosti, musíte zvolit kompromis mezi ještě únosným časem a rozumnou clonou. Možnost vyšší citlivosti (ISO) vám výrazně pomůže!

Nejdelší čas pro fotografování bez blesku:

a) fotografování stabilního cíle "z ruky" je 1/30 vteřiny, výjimečně s opřením a štěstím 1/15 vteřiny,
b) fotografování pomalu jdoucího/sedícího člověka je 1/60 vteřiny,
c) fotografování rychle jdoucího/pomalu běžícího člověka je 1/125 vteřiny,
d) fotografování kánoe jedoucí ve "šlajsně" nebo z jezu je min. 1/250 vteřiny,
e) fotografování čehokoli po prochlastané noci > min. 1/125 vteřiny,

U teleobjektivů platí, že čas má být kratší, než ohnisko. (Např. při ohnisku 300 mm  1/500vteřiny.)

Čas nezkracujte víc, než je nezbytně nutné, abyste mohli použít maximální možnou clonu (clonové číslo) a tedy hloubku ostrosti! Pokud z nějakého důvodu nemůžete nastavit čas kratší než asi 1/250 vteřiny, ač by byl potřeba, pomůže sledování cíle objektivem a bez zastavení zmáčknutí spouště. Dosáhne se tak zajímavého efektu rozmazaného pozadí.

(Kdyby vám někdo chtěl namluvit, že vteřina je pojem z geometrie, tak mu věřte. Ale ne jenom. :-)

        Clona. Čím větší je clonové číslo, tím je větší prostor, ve kterém je zaostřeno = tzv. hloubka ostrosti2. A naopak. Pokud ostříme na určitý bod, tak se jedná o prostor před a za tímto bodem.

Zatímco před tímto bodem běžně nemusíte o zaostření uvažovat, protože zaostřený prostor bývá krátký, rozhodující je prostor za tímto bodem. Podle vzdálenosti zaostření od objektivu, ohniska objektivu a použité clony může být hloubka ostrosti několik centimetrů, několik metrů až nekonečno. Oblast ostrosti je okolo zaostřeného bodu rozložena tak, že třetina celkové hloubky ostrosti je před tímto bodem a dvě třetiny jsou za. Nicméně - kdo nemá hloubku ostrosti vyznačenu na objektivu, tomu se bude špatně odhadovat. Ale po zkušenostech ji většinou odhadnete dostatečně.

Dnes nelze jednoznačně prohlásit, že objektivy (zoomy) s vyznačenou hloubkou ostrosti jsou kvalitnější, než ostatní!! Pro jiné fotografování než reportážní bych toto značení doporučoval.

        Širokoúhlý objektiv má při stejné cloně větší hloubku ostrosti než základní (viz Compacty - 2Základní objektiv) nebo teleobjektiv.

        Obecně se nedoporučuje fotografovat s krajními clonovými hodnotami. Při největší cloně se může na snímku projevit tvar clony a závoj, při nejnižší cloně (nejnižším clonovém číslu) se projevují chyby objektivu. (Počet lamel clony má vliv na tvar bodových světel na snímku.) Já se při běžném fotografování snažím pohybovat okolo clonového čísla 8.

        Na některých objektivech bývá hloubka ostrosti, vzhledem k zaostřené vzdálenosti, vyznačena a lze ji přímo odečítat pro jednotlivá clonová čísla. Na mnoha i kvalitních objektivech však tuto stupnici nenajdete.

 

Tabulka pro nastavení fotoaparátu po nasazení filtru:

Převodní tabulka filtračního faktoru (FF) a EV

 

FF

1,5

2

2,5

3

3,5

4

5

6

8

10

+EV

0,5

1

1,25

1,5

1,75

2

2,25

2,5

3

3,25

FF= číslo napsané na filtru; EV= korekce clony, kterou musíte nastavit na fotoaparátu, abyste vyrovnali vliv filtru.

Hodnota +1,0 EV je např. clona 5,6 místo 8 nebo 11 místo 16 při stejném čase. (Nebo může zůstat stejná clona a měnit se čas.) Viz tučné číslice v tabulkách citlivosti.

Pokud měříte skrz objektiv s nasazeným filtrem, nemusíte nikde nic nastavovat, protože máte změřeno. Přesto pro červené a oranžové filtry bývá třeba i v tomto případě nastavit korekce +0,5 až+1,0EV i při měření automatikou. Vyzkoušejte si!
Tabulka platí pro případy, kdy měříte bez nasazeného filtru, nebo externím zařízením.

Je prokázáno, že UV filtr se špatnými antireflexními vrstvami zhorší kontrast objektivu a je lépe ho sundat. Vyzkoušejte si fotku s a bez vašeho UV filtru.

1Zrno filmu = částečky barevné emulze jsou u citlivějšího filmu větší. U různých výrobců filmů, při stejné citlivosti filmu, různě velké, u novějších filmů - obecně - stále menší.

Šum čipu = obdoba filmového zrna, vzrůstá s použitou citlivostí a jeho míra je u různých výrobců (čipu!) při stejné citlivosti různá, vzniká elektrickými procesy na čipu.

2Hloubka ostrosti = prostor, který se nachází před a za vzdáleností, na kterou jste ostřili, ale přesto je ještě ostrý, díky cloně vašeho objektivu, tedy vlastnosti jakékoliv díry (i clony objektivu), ohýbat procházející světelné paprsky a chovat se tak jako optický člen.

Pokud máte brýle na blízko nebo na dálku, propíchněte špendlíkem karton a dívejte se skrz díru. Pokud nebudete rušeni okolním světlem, uvidíte ostře ve větším pásmu, než obvykle. I díra může mít vlastnosti čočky.

Ukázka malé hloubky ostrosti. Je zaostřena pouze rovina obličeje.

 

        Co by vám bylo platné, číst v knihách o fotografování o nastaveních, které by váš fotoaparát neumožňoval? Proto by hlavní "knihou" o fotografování měl být návod k obsluze fotoaparátu. Zkušenější fotografové podle něj fotoaparát vybírají.

        Po koupi přístroje doporučuji sednout si, vzít návod a jednotlivá popisovaná nastavení si se zapnutým fotoaparátem vyzkoušet. Při namíření zapnutého fotoaparátu do jednoho místa, při nastavení preference clony (A = angl. Aperture), lze, s její změnou, na displeji přístroje dobře pozorovat závislost času na clonovém čísle. Při nastavení preference času (S = angl. Speed) se vám bude naopak měnit clonové číslo.


V "chytrých knihách" se lze dočíst mnoho podrobností a upřesnění k tomu, co jsem zde napsal. Doporučuji si je např. půjčit v knihovně a přečíst. Pokud bych zde uváděl nějaký vyslovený "blud" tak mi o tom prosím napište, ale jinak bych upřesňováním zde napsaného nerad vytvořil další knihu. Předem děkuji za pochopení.