Barevný kruh

Do barevného kruhu je uspořádáno 12 barev. Jde o zjednodušené uspořádání, které vychází z barevného kruhu, který obsahuje 24 barev autora Jaroslava Kulhánka (Fotografické tabulky, Práce – SNTL, Praha 1970, str. 20). Toto zjednodušené uspořádání je převzato z knihy Fotografujeme Zdeňka Zaorala (Pěnkava Intermedia, 1993).

Na svislé ose jsou teplotně neutrální barvy, vpravo barvy teplé a vpravo studené. Doplňkové barvy jsou na kruhu proti sobě (například červená a azurová).

Názvy barev odpovídají běžným názvům, které se používají v digitálním světě. Pouze modrá, jak jí známe z barevného modelu RGB se zde nazývá modrofialová. Na kruhu si můžete všimnout komplementarity barevných modelů RGB (zde červená, zelená, modrofialová) a CMY (zde azurová, purpurová, žlutá).

Význam barev

Základní barvy
Červená, zelená a modrofialová a jsou základní barvy. Jejich kombinací lze složit jakoukoliv další barvu. Pokud je použijete čisté, jsou to nejvíce dynamické a dramatické barvy spektra.

Teplé barvy
Červená, hnědá, fialová, oranžová jsou příklady teplých barev. Tyto barvy v nás vyvolávají pozitivní pocity. Snímky laděné do těchto barev budou mít veselou a přátelskou atmosféru.

Studené barvy
Modrá, azurová, modrofialová jsou příklady studených barev - nejsou zpravidla tak výrazné jako teplé barvy. Snímky laděné do těchto barev budou klidné a neutrální.

Červená
Je to nejvýraznější barva. I když bude na snímku v malé ploše, jistě upoutá pozornost. Velké plochy jsou značně dramatické.

Modrá
Vyvolává silný pocit chladu. Modrá je pro nás barva vody, sněhu a oblohy.

Oranžová
Působí velmi teplým dojmem a vyvolává příjemné pocity. Je nás barvou podzimu a dobře ladí s ostatními barvami.

Zelená
Je to barva přírody a vyvolává dojem klidu a odpočinku.

Žlutá
Je jasná a silná barva. Velké plochy najdeme spíše na umělých barevných plochách. V přírodě je spíše zabarvena do zelené nebo oranžové.

Hnědá
Je barva země a dřeva. Působí klidně a solidně. Jelikož je to tmavší barva, hodí se dobře na pozadí snímku.

Harmonie a kontrast

Barevný kruh vám pomůže lépe pochopit význam harmonie a kontrastu barev. Barvy, které sousedí na barevném kruhu, vytvářejí harmonii. Barvy protilehlé vytvářejí kontrast. Jak silná bude harmonie a kontrast také velmi záleží na sytosti a odstínu barev.

Vnitřní červená
Černá je neutrální barva, takže jí můžete použít jako pozadí pro jakoukoliv jinou barvu. Červená je silná a zářivá barva, na snímku upoutá i v malé ploše.

Vnější červená
Velmi jednoduchou cestou, jak dosáhnout barevné harmonie, je použití barevného filtru. Všechny objekty získají více či méně barvu filtru. Také tím dosáhnete zvýšení sytosti barev.

Vnitřní žlutá
Zelená a žlutá jsou na barevném kruhu sousedé. Proto spolu dobře ladí. V přírodě můžeme pozorovat tento soulad velmi často, neboť žluté květy v záplavě zelených listů jsou zcela běžné.

Vnější žlutá
Barevnou harmonii můžete také snadno dosáhnout použitím různých odstínů téže barvy. Kontrast na takovém snímku mohou tvořit rozdílné jasy odstínů.

Vnitřní zelená
Zelená a červená jsou spolu zpravidla v kontrastu. Pokud jsou ovšem promíchané, ladí spolu bez ohledu na umístění na barevném kruhu.

Vnější zelená
Zelená a červená mohou být v kontrastu, nebo spolu ladit. Záleží na jejich jasu a odstínu. Zde jsou barvy poměrně čisté a jasné, takže jsou v kontrastu.

Vnitřní azurová
Azurová a zelená na barevném kruhu sousedí. Proto vytvářejí klidnou a harmonickou atmosféru.

Vnější azurová
Většina lidí mluví o modré obloze, ale barva oblohy bývá azurová. Azurová a červená jsou na barevném kruhu přímo proti sobě, takže na snímku vytvářejí silný kontrast.

Vnitřní modrofialová
Jednobarevné objekty mohou vypadat.velmi zajímavě. Jednotlivé barevné odstíny spolu dobře ladí a výsledek v modré barvě je pro oko příjemný.

Vnější modrofialová
Modrá a žlutá vytvářejí na barevném kruhu největší kontrast ze všech. Tato kombinace se v přírodě vyskytuje jen vzácně a snad proto tato kombinace tak upoutá naši pozornost. Žlutá je dominantní barva a proto z obrazu vystupuje, zatímco modrá ustupuje do pozadí.

Vnitřní purpurová
Tuto barvu známe spíše pod označením fialová. Hustá mlha vytváří téměř jednobarevný obraz. Barvy jsou navzájem promíchané a ovlivněné světlem, které mlha účinně rozptyluje.

Vnější purpurová
Jakákoliv kombinace silných čistých barev vytváří kontrast, bez ohledu na jejich pozici na barevném kruhu. Žlutá a purpurová spolu ladí, jen pokud jsou jejich odstíny pastelové (smíchané), čisté naopak vytváří kontrast.

Barevná teplota

Většinou si lidé myslí, že světlo má bílou barvu - ovšem normální světlo může mít různou barvu, která závisí na teplotě zdroje světla. Pokud je zdroj méně teplý, vydává červenější barvu (například elektrická kamínka). Teplejší zdroj vydává modřejší barvu (například obloukové světlo). Teplota světla se měří ve stupních Kelvina. Velmi teplá barva světla je okolo 2000 K a velmi modrá barva je okolo 16000 K. Film je mnohem citlivější na změnu barevné teploty světla než lidské oko. To se automaticky kalibruje, takže vidí bílou bez ohledu na barevnou teplotu.

Film pro denní světlo je vyroben tak, aby reprodukoval věrně barvy při teplotě světla 5500 K - tedy při poledním slunci. Pokud se od této teploty odchýlíte o 1000 K, není to až takový nedostatek a scéna bude mít víceméně přirozené barvy. Další odchylka však již způsobí barevný posun. Zimní krajina na sněhu je vždy do modra a západ slunce je téměř vždy laděn do červena.

Digitální snímací prvky jsou rovněž na barevnou teplotu citlivé, ale většina z nich má funkci pro automatickou volbu barevné teploty. V tomto režimu se digitální fotoaparát chová podobně jako lidské oko a bude se pokoušet zobrazit bílou jako bílou. Ve složitých světelných podmínkách však tato automatika zpravidla selže a je nutné nastavit barevnou teplotu ručně (pokud to aparát umožňuje), nebo barevnost později korigovat při úpravách snímku. Některé aparáty mohou mít funkci pro vyvážení bílé, která po předložení bílé plochy automaticky barevnou teplotu změří a nastaví.

Svíčky - 2000 K

Umělé osvětlení - 3000 K

Západ slunce - 4000 K

Odpoledne - 4500 K

Blesk - 5500 K

Slunce v pravé poledne - 5500 K

Slunce pod mrakem - 6000 K

Stíny na sněhu - 16000 K