FOTOLAB - DOKONALOST V BARVĚ - NYNÍ I V DIGITÁLNÍCH FOTOGRAFIÍCH

Kompozice

Výřez

Když fotografujete, mějte vždy na paměti, CO fotografujete. Ze snímku musí být jasně znát, co je ústředním motivem. Tento motiv by neměl být ničím rušen - například nevhodným pozadím. Nejčastější chybou je, že fotografujete z příliš velké vzdálenosti. Jděte blíž ke zvolenému předmětu! Myslete si, že vidíte špatně na dálku a chcete si něco prohlédnout zblízka.

Špatný snímek, na kterém je příliš mnoho objektů, se dá zpravidla zachránit vhodným výřezem. Kdo používá služeb minilabu, dostane snímek v podobě, v jaké byl vyfotografován. (Můžete si ořez udělat i z takového snímku, ale je otázkou, co z fotografie 10x15 cm zbude.) Při doobjednávce lze také definovat výřez, ale ne všechny minilaby jsou vybaveny interaktivním automatem.

Při počítačovém zpracování lze udělat výřez bez větších problémů, pouze musíte dbát při scanování na dostatečnou rezervu v rozlišení. Vždy se vyplatí nascanovat obrázek s větším rozlišením a teprve když se ujistíte, že nebudete provádět další úpravy, jej zmenšit na požadovanou velikost.

Na této fotografii není úplně jasné, co jsme chtěli fotografovat. Zda dravého ptáka v popředí, či dvojici v pozadí. V pravém dolním rohu je dále jakýsi výstupek a skvrna.

Nejjednodušší je udělat výřez z původní fotografie. Zde je již naprosto jasné, že fotografovaný objekt byl dravec. Zvětšení pro výřez však může podstatně zhoršit kvalitu obrazu.

Nejlepším řešením je použít jiný záběr, který obsahuje pouze fotografovaný objekt. V tomto případě by bylo ještě lepší kousek popojít, aby se kořeny stromu dostaly ze záběru.

Umístění objektu

S výřezem souvisí i další faktor, který ovlivňuje kompozici a vzhled snímku - rozmístění hlavních částí snímku. Rozvržení plochy snímku/obrazu již provedli v minulosti malíři a bylo stanoveno pravidlo tzv. "zlatého řezu". Praví, že ideální poměr pro rozdělení úsečky je takový, kdy poměr kratší a delší části je stejný jako delší části a celku. Jelikož není zcela snadné tento poměr vypočítat a zpravidla není nutné znát jej přesně, lze použít přibližných metod.

Jednou z nejznámějších je tzv. "třetinové pravidlo". Fotografii rozdělíme svisle i vertikálně na třetiny. Prvky na fotografii potom rozmisťujeme tak, aby se kryly s touto sítí. Hlavní motiv umístíme nejlépe do průsečíku sítě. Například u krajiny můžeme horizont umístit buď na horní nebo na dolní linii. Podobně svislý motiv - třeba komín - se snažíme umístit na pravou nebo levou linii. Pokud bychom motiv umístili přesně doprostřed, obraz by se rázem rozpadl na dvě samostatné části a působil by fádně a nehezky.

Při počítačovém zpracování můžete zpravidla dosáhnout rozumného kompromisu volbou výřezu. Pokud ovšem originální snímek neumožňuje "posunout" objekt blíž ke kraji (protože na kraji už snímek končí), nedá se dělat nic jiného, než změnit formát snímku - raději než mít objekt uprostřed obdélníku, je lepší umístit jej do zlatého řezu na čtvercovém formátu.

Známý čurající chlapeček z Bruselu. Na tomto výřezu je umístěn do svislé osy snímku. Na střed vodorovné osy je pak umístěn onen důležitý orgán.

Postava je posunuta ke kraji do pomyslné třetiny. Důležitý orgán je umístěn poblíže průsečíku svislého s vodorovného třetinového dělení.

Fotografování z nadhledu

Většina snímků vzniká z "lidské perspektivy" - tedy přibližně z linie očí (asi 170 cm nad zemí). Ojediněle se vám naskytne příležitost fotit z nadhledu, častěji můžete zkusit netypický pohled ze žabí perspektivy.

Snímky z vysokých budov, z létajících prostředků (letadla, balony atd.), ze značně převýšených míst (kopce, hory) jsou velmi atraktivní, protože nabízejí divákovi neobvyklou podívanou. Pokud na to máte čas, dobře si záběr vyberte. Při snímcích z této perspektivy je na obraze mnoho malých prvků a pozorovatel může být zmaten. Zkuste vybrat jeden či dva větší záchytné body, aby byla možná nějaká orientace.

Kvůli ptačí perspektivě nemusíme sedat do letadla. Pokud je fotografovaný objekt menší než vy, stačí si stoupnout nad něj.

Letecký snímek hotelu Zelené údolí v Liberci. Na první pohled vidíme, že hotel je vybaven bazénem, tenisovým kurtem, terasou, parkovištěm, zasklenou terasou. Snímky z velké výšky ukazují najednou a přehledně velké množství informací.

Fotografování z podhledu

Zkuste někdy pro změnu fotografovat z podřepu, odvážnější i z polohy vleže (pokud metodu vleže použijete na nějaké oficiální události, jistě bude středem pozornosti nejen dotyčná událost). Snímky z této perspektivy jsou obvykle zajímavější, protože jsou neobvyklé.

Kvůli pohledu zdola si nemusíme vždy lehat na zem. Lachtan Hombre z ústecké ZOO skákal do vody z vyvýšeného pódia, takže ho bylo možné zachytit "tváří v tvář" bez potíží.

Tohoto pejska jsem už musel fotografovat z podřepu. Všimněte si, že čumák pejska je umístěn podle třetinového pravidla a to jak svisle, tak vodorovně.

Zarámování objektu

Pokud chcete zvýšit zajímavost snímku, můžete použít jednoduchý trik - zarámujte vyhlédnutý motiv něčím v popředí. Například snímek hradní věže bude zajímavější, když jej pořídíte průhledem přes střílnu. Obloha není tak fádní, když jí zarámujete klenbou stromů.

Pohled na chrám sv. Víta z Prašné brány. Záběr byl pořízen přes okno jedné z věžiček.

Formát snímku

Pro celkový dojem je velmi důležitý formát snímku. Normální kinofilmový obrázek je obdélníkový (24x36 mm - poměr stran 1.25) a zvětšuje se zpravidla opět na obdélníkový formát (9x13 cm, 10x15 cm, 13x18 cm - poměr stran 1.4-1.5). Můžeme tedy držet fotoaparát "normálně" - formát "na šířku" (vodorovný), nebo jej otočit o 90 stupňů - formát "na výšku" (svislý).

Většina fotoaparátů je konstruována pro snadnější držení ve vodorovné poloze. Proto také většina občanských fotografií je "na šířku". Vy však nezapomínejte, že je přístroj možné pootočit. Vyzkoušejte si držení při fotografování "na výšku" a použijte tento způsob, kdykoliv si to motiv vyžádá. Jistě ho použijete při fotografování například vysokých budov, lidí a zvířat - prostě v případech, kdy je motiv "na výšku".

Při počítačovém zpracování samozřejmě můžete z původního snímku "na šířku" udělat obrázek "na výšku", ale využijete tak menší část původního snímku, takže je nutné scanovat s velkou rezervou rozlišení a pochopitelně se tím také zhorší kvalita výsledného snímku.

Snímek části opevnění královského hradu Windsor.

Výřezem a změnou formátu byla zdůrazněna výška věže a odstraněny přebytečné objekty.

Fotografie z tréninku bojového umění Taekwon Do.

Formát na výšku zdůraznil hloubku tělocvičny. Výřez pak odstranil prázdné místo vpravo a rozpůlenou postavu vlevo.

Různé úhly pohledu

Při fotografování zajímavého objektu se vyplatí jej nejdříve prozkoumat ze všech stran a ze všech možných úhlů - nezačít ihned fotografovat. Je jistě jednoduché přijet na parkoviště u hradu, vystoupit, cvaknout snímek a zase odjet. Určitě by se našla spousta dalších zajímavých úhlů pohledu (třeba kolmo vzhůru po hlavní věži nebo průhled střílnou na nádvoří). Nikdy se nespokojte jen s jedním snímkem. Měňte po každém snímku svoji pozici.

Zajímavé popředí

Pokud váš snímek opatříte zajímavým popředím, získá hloubku a perspektivu. Objekt v popředí také může pozorovateli pomoci nalézt hlavní motiv v pozadí. Při fotografování krajiny se pokuste umístit do popředí třeba zajímavý kámen, rostlinu či kamaráda. U hradu, zámku nebo katedrály vždy najdete nějakou zajímavou obvodovou zeď nebo sochu. Pokud budete tohoto efektu chtít využít, mělo by být popředí i pozadí ostré - pokuste se nastavit co největší clonové číslo f/16 nebo od objektu ustupte.

Umístění horizontu

Pozice horizontu má na vzhled snímku velmi velký vliv. Jeho umístění by se mělo řídit třetinovým pravidlem. Můžete zkusit umístit horizont také na střed snímku - získáte tak velmi vyváženou kompozici, kde obloha i objekt mají stejnou váhu.

Horizont umístěný zhruba doprostřed snímku.

Horizont je umístěn extrémně do spodní části snímku...

...a zde je naopak extrémně v horní části.

Použití linií

Rámec snímku a prostředek, který by měl upoutat pozorovatele k hlavnímu motivu, jsou bezesporu linie. Najdeme je skoro všude - stačí se jen dívat. Například u snímků krajiny to může být horizont, esovité tvary cest, vodních toků, nebo jen kamenné zídky. Oko je zvyklé linie sledovat, takže pokud linie vede k hlavnímu motivu, máte vyhráno.

Vodorovné linie
budí dojem stability. Pokud jich umístíte na snímku více nad sebou, dostanete klidnou a obyčejnou kompozici.

Svislé linie
jsou velmi silné a zvýrazňující. Lze je využít ke zvýraznění kompozice.

Úhlopříčné linie
vytvářejí nejdynamičtější kompozice. Někdy mohou snímek rozdělit na dvě poloviny. Zpravidla jsou přímé, někdy mírně zakřivené. Linie řek a cest v krajině se vinou v zákrutech.

Spirálové linie
najdete zpravidla v kruhových kompozicích. Příkladem může být točité schodiště nebo vodní tobogán.

Sbíhající se linie
vám pomohou vzbudit dojem hloubky - ať už půjde o sbíhající se linie výškové budovy nebo železničních kolejí.

Myšlené linie
vzniknou prodloužením nějakého motivu (zpravidla hlavního). Přestože linie není celá, má téměř stejný vliv na kompozici snímku.

Linie pěšinky je zcela zřejmá. Oko tuto linii sleduje až na horizont.

Zde se snímek opírá o úhlopříčnou linii plotu a svislou linii sloupku.

Opakování motivu - rytmus

Opakování základního motivu je většinou zajímavé - pokud si toho ovšem pozorovatel všimne. Zachytíte-li motiv na fotografii, kde opakování vytvoří zajímavé struktury, vzory či linie, má pozorovatel snazší práci.

Zde jsou opakujícím se prvkem papriky, vyložené ve stánku na tržišti v kanadské Ottavě. Všimněte si úhlopříčné linie vytvořené zelenými paprikami.

Šťastnou náhodou jsem jednou jel do Vršovic právě v době, kdy nebyla v provozu jedna z vozoven Dopravních podniků. Seřazené tramvaje vytvořily zajímavého hada.

Perspektiva

Fotografie je dvourozměrný obraz. Přesto zobrazuje trojrozměrnou skutečnost. To, co simuluje třetí rozměr, je především perspektiva - blízké předměty jsou větší než předměty vzdálenější, rovnoběžné linie se v dálce přibližují, bližší předměty jsou jasnější a ostřejší, bližší předměty jsou v teplejších barvách, vzdálenější ve studených, atd.

Tak můžete například použít do dálky se zužující silnici, chodník či železniční trať. Klasickým prvkem je neostré pozadí, proti kterému plasticky vystupuje ostrý hlavní motiv v popředí (nebo naopak neostré popředí, které zarámuje ostrý motiv v pozadí). Při fotografování vysokých objektů můžete přijít co nejblíže a zamířit objektiv vzhůru - dostanete sbíhající se linie, které podtrhnout výšku objektu.

Při počítačovém zpracování můžete celkem bez obtíží upravit ostrost jednotlivých rovin snímku - můžete rozostřit pozadí nebo popředí.

Klasický příklad sbíhajících se linií. Na snímku je železniční most v Hloubětíně.

Na tomto snímku vyvolávají dojem hloubky neostré větve v popředí.

Černobílá fotografie

Černobílá fotografie je v současné době vnímána jako doména uměleckých fotoamatérů či profesionálů. Běžná občanská fotografie je téměř bez výjimek barevná a dokonce může být problém sehnat firmu, která umí zpracovat fotografie černobílé. Větší část fotoamatérů však stále pracuje s černobílým materiálem. Hlavní důvod spočívá jednak v nízké technické náročnosti zpracování černobílých materiálů (je možné ovlivnit všechny fáze vzniku fotografického obrazu) a dále pro jeho výtvarný účinek. V současné době můžeme opět pozorovat návrat černobílé fotografie do profesionální sféry - v tomto případě jsou důvody ryze výtvarné. Černobílá fotografie má vyšší stupeň abstrakce - vypouští barevnou informaci obrazu a pracuje pouze se světly a stíny.

Počítačové zpracování vám pomůže vytvořit z barevné fotografie černobílou.

Fotografie hřbitova v Kamenici nad Lipou. Přestože je snímek barevně velmi střízlivý, jednotlivé hroby se rýsují na travnatém zeleném pozadí, v popředí snímek oživují červené květy.

Ačkoliv je černobílá verze pochmurnější a více odpovídá motivu, snížila se čitelnost snímku - travnatý podklad splývá s náhrobky a rovněž původně barevné květy jsou nevýrazné.

Na snímku je starý větrný mlýn z Kréty. Snímek je téměř jednobarevný.

Černobílá verze je poněkud dramatičtější, proti nebi se rýsují lopatky mlýna. Rušivé modré skvrny oblohy v této verzi zanikly.

PhotoImage Digital > Výkonný software pro Váš digitální fotoaparát